Magnetická rezonance, známá také pod zkratkou MRI (z anglického „magnetic resonance imaging“), je stále více využívána za účelem vyšetření rakoviny prsou, stejně tak se stále více využívá při samotné operaci prsu v případě, že rakovina byla zjištěna. Evidentně to znamená, že náklady na zdravotní péči prudce narůstají, jelikož více a více ženám je kromě mamografie doporučena také magnetická rezonance. Nátlak začal v roce 2007. V tom čase stálo, dle the New York Times, vyšetření prsou magnetickou rezonancí 1 000 až 2 000 amerických dolarů, a někdy dokonce víc – je to nejméně desetinásobek nákladů na běžnou mamografii. Takže za každých milion vyšetření prsou magnetickou rezonancí, které jsou každoročně v USA uskutečněny, vzrostly náklady na zdravotní péči jen z tohoto jediného důvodů o nejméně jednu miliardu dolarů. Jen někdy, ale ne vždycky, jsou tato vyšetření hrazená ze zdravotního pojištění.

 
Samozřejmě, i přes tyto enormní náklady, jediným důvodem, proč by měli lékaři a léčebná centra přesvědčovat ženy, aby podstoupily toto drahé vyšetření, by měla být existence přesvědčivého důkazu, že vyšetření prsou magnetickou rezonancí má vynikající výsledky v odhalování rakoviny prsou a/nebo v její léčbě. Ale to není pravda.
 
Ačkoliv může být těžké tomu uvěřit, tady je šokující pravda, tak jak byla publikována v prestižním lékařském magazínu The Lancet. Monica Morrow, společně s kolegy z newyorského centra pro léčbu rakoviny (Memorial Sloan-Kettering Cancer Center), provedla pečlivý výzkum posledních deseti let. Jejich cílem bylo prozkoumat tvrzení, že vyšetření prsou magnetickou rezonancí při hledání a léčbě rakoviny prsou je skutečně efektivní. Zjistili ale pravý opak. Je jenom málo nebo téměř žádné důkazy, že vyšetření prsou magnetickou rezonancí by bylo pro většinu žen prospěšné. Ve skutečnosti tedy neexistují žádné objektivní důkazy, které by potvrdily, že vyšetření prsou magnetickou rezonancí je obzvlášť účinnou pomocí při operaci se zachováním prsu.
 
Přemlouvání žen k vyšetření prsou magnetickou rezonancí bez důkazu, že to zvýší jejich šanci na vyléčení
Nová studie ukázala, že vyšetření prsou magnetickou rezonancí může být přínosným v případě žen, které mají vysokou pravděpodobnost, že onemocní rakovinou prsu z důvodu dědičných předpokladů. Nicméně, podívejme se na toto tvrzení z hlediska dlouhodobého přežití klientek. Dle vyhlášení v médiích, výzkumníci poukázali na to, že zatímco vyšetření prsou magnetickou rezonancí u těchto rizikových žen může odhalit tumor, který nebyl odhalen mamografem a ultrazvukem, „jenom málo víme o tom, zdali má tato lepší detekce nějaký vliv na vyléčení.“
 
Dle výsledků výzkumného teamu, to že vyšetření prsou magnetickou rezonancí je přesnější, ještě neznamená lepší výsledky operace, stejně tak neznamená lepší prognózu u žen, u kterých bylo toto vyšetření uskutečněno před operaci. „Dostupná data nenasvědčuji tomu, že by magnetická rezonance zlepšovala účinnost při operaci se zachováním prsu nebo, že by zvyšovala pravděpodobnost dosáhnutí negativních okrajů (tedy, že na okraji resekce nejsou nalezeny žádné rakovinotvorné buňky) při následném chirurgickém zákroku.“
 
„Magnetická rezonance je v posledních letech velice využívána, jelikož se předpokládá, že její zvýšená citlivost při odhalování rakoviny zlepší vyhlídky pacientů na vyléčení,“ říkají autoři tiskové zprávy. Co je ale rozhodující: bylo zjištěno, že neexistuje žádný konkrétní důkaz, že by vyšetření prsou magnetickou rezonancí (které odhalí rakovinu u vysoce rizikových pacientek) vedlo k tomu, že tyto pacientky budou žít déle než by žily, kdyby toto vyšetření nepodstoupily.
Více zde: CelostníMedicína.cz

Další články k tématu:
• Vránu jsem sice nezvládla, ale i tak mi první lekce jógy pomohla
• Bikram, či kundalini? Jóga je jedna. I tak je těžké si vybrat tu pravou
• Cvičit můžete i v těhotenství. Zkuste overbally, pilates nebo jógu
• Jóga není jen cvičení, pomáhá i k duševní rovnováze
• Nahá jóga: jde o intimní vztah s tělem, nikoliv ale o sex

Více zde: OnaDnes.cz Čtení o ženách, jaké opravdu jsou

Další články k tématu:
• Přijďte v sobotu nakupovat na Jarmark. Potkáte i doktorku Cajthamlovou
• Jarmark navštívila Tereza Brodská, nadaci jste věnovali 13 257 korun
• V Brně proběhl Jarmark OnaDnes.cz. Prodávat přišla i herečka Antalová
• Jsem mistr blešáků, přiznala Tereza Maxová na Jarmarku OnaDnes.cz
• Jarmark OnaDnes.cz: hadříky, nákupy, dárky i dobročinnost

Více zde: OnaDnes.cz Čtení o ženách, jaké opravdu jsou

Objev antibiotik se považuje za největší pokrok v oblasti zdraví od zavedení moderní kanalizace. Dokážete si vůbec představit, že jediné škrábnutí dříve mohlo znamenat infekci a smrt? Jenže původci nemocí jsou stále odolnější a lékaři ztrácejí jednu část antibiotického arzenálu po druhé. Přestávají totiž zabírat! Hrozí, že vůbec nebudou účinkovat? A kdy je tedy brát a kdy se jim naopak vyhnout?

 
Objev penicilinu – náhoda či chyba
Antibiotika jsou sice vymožeností 20. století, ale už 2500 let př.n.l. používali staří Číňané k léčbě infekcí obklady z plesnivého sojového mléka. Stopy antibiotik byly nalezeny i v kostrách starověkých Egypťanů.Ve středověku chirurgové přikládali na rány plesnivý chléb.
 
Skutečný vědecký rozvoj antibiotik však začal až jednoho deštivého odpoledne v září roku 1928. Tehdy si skotský bakteriolog Alexander Fleming povšiml jedné z mělkých skleněných misek, v nichž pěstoval bakterie. Zapomněl ji umýt a teď se tam šířila zvláštní zelená plíseň. Kolem ní se táhla průsvitná vrstva, kde žádné bakterie nerostly. „To je zvláštní,“ prohlásil prý udiveně. Právě objevil první antibiotikum na světě.
 
Tento muž je objevil

Alexander Fleming (1881-1955)
Narodil se ve skotském Lochfieldu v rodině farmáře. Učení mu šlo dobře, a tak bez obtíží vystudoval lékařství v Londýně. V jeho životě hrály velkou roli náhody. Ta první se odehrála v roce 1902, kdy na školu nastoupil Almtothe Wright. Fleming sice udělal potřebné zkoušky na chirurga a v nemocnici bylo i volné místo, Wright však pro svoje střelecké družstvo potřeboval dobrého střelce. A tím Fleming byl. Tak se dostal do Wrightovy laboratoře a věnoval se výzkumu. mimo jiné stafylokokům. A tady se odehrála ta druhá náhoda. Na špatně umytých Petriho miskách se objevila plíseň, která zabila všechny bakterie v okolí. A tady byl počátek zázračného léku později nazvaného penicilin.
Za penicilin Fleminga povýšil král Jiří VI. do šlechtického stavu a v roce 1945 obdržel se svými spolupracovníky Nobelovu cenu. Alexander Fleming zemřel 11. března 1955 na srdeční infarkt. Byl prohlášen národním hrdinou a jeho ostatky uloženy v Katedrále svatého Pavla v Londýně.

 
Zrodil se základní lék
Fleming usoudil, že se do laboratorní misky dostal oknem nějaký výtrus a usadil se v ní. Dalším zkoumáním zjistil, že tato plíseň vylučuje jakési žluté kapky, které ničí bakterie stejně spolehlivě jako plíseň sama. A to dokonce i zředěná až v poměru 1:800. Plíseň později pojmenoval Penicillium notatum, pro podobnost ke štětci (latinsky penicillus). Název se následně zkrátil na penicilin. Ovšem cesta penicilinu nebyla jednoduchá – Fleming nedokázal vyvinout techniku, jak získat čistý penicilin, a tak se tento skvělý lék ještě víc než deset let nevyužíval. Až v roce 1941 badatelé Howard Walter Florey a Ernest Boris Chain ověřili jeho výsledky laboratorně na zvířatech a posléze na nemocných lidech. V roce 1942 jej začaly vyrábět největší farmaceutické firmy, o rok později se už dodával do armády na léčení raněných. Lidé jásali, že tím lidstvo navždy získalo zbraň proti infekčním nemocem. Lékaři doufali, že penicilin porazí i rakovinu a tuberkulózu. Další antibiotika byla objevována jako na běžícím pásu.
Více zde: CelostníMedicína.cz

Více zde: Bioportál

Více zde: Bioportál

Více zde: Bioportál

Více zde: Bioportál